Odesílání...

 

Načítání...

Úřední hodiny:   PO:  7:30 - 11:30, 12:30 - 17:00  /  ST:  7:30 - 11:30, 12:30 - 17:00

Zrušení Kostelíčka

Reformy císaře Josefa II. se dotkly i Kostelíčka, který byl na základě císařského reskriptu v r. 1784 zrušen. Veškeré jmění Kostelíčka bylo zabráno pro nově zřízenou náboženskou matici, ostatní zařízení Kostelíčka mělo být rozdáno nově zřizovaným kostelům. Dále bylo úřady nařízeno celou stavbu Kostelíčka srovnat se zemí. Podle likvidačního protokolu ze dne 31.12.1784 uvedl bludovský farář Matouš Klecker pokladní hotovost Kostelíčka obnosem 2146 zlatých a 25 krejcarů – z čehož bylo 1761 zlatých vlastního jmění Kostelíčka a 385 zlatých a 25 krejcarů jmění zádušního (nadace).

Zimní fotografie Kostela Božího Těla v roce 1998.

Zimní fotografie Kostela Božího Těla v roce 1998.

Na jaře r. 1788 byla ve všech okolních vsích vyhlášena veřejná dražba Kostelíčka. Dražba se však neuskutečnila, protože se k ní nikdonedostavil. Olomoucký krajský úřad, který v letech 1784 – 1789 sídlil v Uničově, nařídil bludovskému vrchnímu přípisem ze dne 17.7.1788, aby po dohodě se šumperským děkanem se co nejhorlivěji přičinil, aby zrušený Kostelíček byl prodán v nové dražbě. Byla tedy vyhlášena druhá dražba. Měla se konat na místě u Kostelíčka dne 24.6.1788, ale opět se k ní nikdo nedostavil. Na zprávu o druhé nezdařené dražbě odpověděl krajský úřad bludovskému vrchnímu důrazným přípisem ze dne 19.8.1788, aby na základě nového odhadu byl Kostelíček již konečně prodán. Úřady se totiž domnívaly, že Kostelíček byl snad odhadnut příliš vysoko a proto že není zájemců. Nový odhad provedli znalci, pozvaní ze Šumperka – zednický mistr Jan Neygebauer a tesařský mistr Jan Kinel. Jejich odhad je velmi zajímavý. Snižuje totiž hodnotu původního odhadu o plných 5/6, z čehož je patrna snaha úřadů, aby byl Kostelíček za každou cenu prodán a zbořen.

V odhadní listině ze dne 17.7.1788 se o Kostelíčku praví doslovně:

  1. Ze zdiva kamenného dobýti lze 200 sáhů kamení. Dle místního obyčeje platí se lamači od sáhu 30 krejcarů, neboli 18 kr. konvenční měny. Kamení má tudíž cenu 100 zl. čili 60 zlatých konv. měny. Za bourání zdiva platí se od sáhu 36 kr. tedy od všech 200 sáhů za bourání muselo by se zaplatit 110 zl. Čili 66 zl. konv. měny – tj. o 6 zl. více, než má kamení skutečnou cenu. Z toho následuje, že kamení se při odhadu vynechalo jako bezcenné.
  2. Z klenby Kostelíčka dobýti lze asi 12 tisíc cihel. Jelikož k bourání je potřeba lešení a dělníků, nutno aspoň 3/4 ceny všech cihel odraziti na výdaje. Tak zbývá k odhadu jen 3000 cihel, které vzhledem na vzdálenost od Bludova a také proto, že se musejí dobývat z rumiště – 1000 cihel za 2 zl. a 30 kr. tudíž 3000 cihel za 7 zl. a 30 kr. odhadnouti se musí.
  3. Okna s drátěnými sítěmi odhadnuty jedno za 2 zl., všechna dohromady za 14 zl. čili za 8 zl. a 40 kr. konv. měny.
  4. Dva centy železa ve vazbě – cent po 3 zl. a 20 kr. činí 6 zl. a 40 kr., čili 3 zl. a 84 kr. konv. měny.
  5. Brána se zámkem 2 zl., čili 1 zl. a 20 kr. rakouské konv. měny. Čtyři kusy závor železných po 30 kr. činí 1 zl. a 20 kr.
  6. Vazba a střecha po odrážce výloh za bourání činí 9 zl.60kr.

Celý Kostelíček jak stojí má tudíž cenu 48 zl.10 krejcarů, tj. 28 zl.86 kr. konvenční rakouské měny. Mezitím poslal krajský úřad bludovskému vrchnímu dekret ze dne 10.7.1788, kterým se přiděluje: Kazatelna ze zrušeného Kostelíčka – novému kostelu sv. Michaela v Dětřichovicích u Bruntálu, oltář s obrazem – kostelu sv. Václava v Ohrozimi u Prostějova a zvon s věžičky – kostelu sv. Michaela v Rejcharticích u Šumperka. O ostatních předmětech vnitřního zařízení Kostelíčka říká zpráva vrchnostenského úřadu v Bludově, že jsou provrtány červotočem a je možno je prodat jen jako palivo. Po těchto přípravách nařídil krajský úřad přípisem ze dne 19.8.1788 vrchnostenskému úřadu v Bludově, aby provedl ještě třetí dražbu. Bludovský vrchní vyzval listem ze dne 28.8.1788 k pomoci také městský úřad v Šumperku.

Zimní fotografie Kostela Božího Těla v roce 1998.

Zimní fotografie Kostela Božího Těla v roce 1998.

Třetí veřejná dražba byla stanovena na 1.9.1788 o deváté hodině dopoledne na místě u Kostelíčka. Když ve stanovenou dobu sešli se u Kostelíčka všichni páni od úřadu, nastalo trapné čekání, protože z Bludova a Hrabenova přišlo sice několik zvědavců, ale žádný kupec se nepřihlásil. Někteří z přítomných si Kostelíček prohlíželi ze všech stran a dělali si jakési poznámky a výpočty, avšak mimo vše nadání – jak praví licitační protokol ze dne 11.9.1788 – brzy se jeden po druhém vytratili až na několik málo lidí. Ti namítali, že materiál ze stavbynení k potřebě a že se ani za odhadnutou cenu nevyplácí. Dražební protokol dosvědčuje, že bylo vynaloženo velké úsilí, jen aby třetí dražba nebyla opět zmařena. Přítomným bylo dokazováno, že materiál za odhadnutou cenu stojí. Konečně se přihlásili dva kupci – Ondřej Směšný, domkář z Bludova a Ondřej Konečný, domkář a dozorce panských rybníků v Bludově. Ti však žádali, aby k odhadu byly ještě přidány boční oltáře, kazatelna, kůr a lavice – pak že na to něco podají. Co mohl nešťastný bludovský vrchní Václav Fischer vzhledem k tomuto požadavku dělat. Jak praví kronikář – „bylo mu kousnouti do kyselého jablka“. Vyhradil si schválení vyšších úřadů a přistoupil na položenou podmínkou. Dražba mohla být zahájena.

Ondřej Směšný podal 35 zl. – Ondřej Konečný podal 36 zl. a takto dražba pokračovala až O. Konečný, domkář z č. 67 v Bludově za 50 zl. Kostelíček vydražil. Musel se zavázat, že po schválení dražebního protokolu obnos50 zl. v hotovosti vyplatí. Krajský úřad výsledek dražby schválil přípisem č. 4455 ze dne 19.7.1789. kostelíček měl být o. Konečnému vydán a on měl příslušný obnos 50 zl. do osmi dnů složit.

Fotografie Kostela Božího Těla z roku 1997.

Fotografie Kostela Božího Těla z roku 1997.

Celá věc však měla jeden háček, který bludovskému vrchnímu způsobil nemalé starosti. Ondřej Konečný byl totiž jen fingovaným kupcem – měl Kostelíček svým jménem koupit a příslušný obnos že bludovští vyberou mezi sebou a Kostelíček nechají stát. Když pak ani po dvou měsících peníze složeny nebyly, vyslal krajský úřad do Bludova zvláštního posla s důtklivým přípisem ze dne 11.9.1789, v němž se bludovskému vrchnímu tvrdými slovy vytýká jeho liknavost v této věci a že prý nedbá nařízení vyšších úřadů. Bludovský vrchní odevzdal poslu odpověď, v níž se omlouvá a vysvětluje, proč peníze dosud nemohl poslat. Krajský úřad mu odpověděl listem ze dne 15.9.1789 že na tyto jeho plané výmluvy nedbá a nařizuje, aby oněch 50 zl. na O. Konečném vymohl exekucí a do pěti dnů odvedl.Bludovský vrchní ani po této důtce nevymáhal peníze na O. Konečném, ale sbírkou mezi bludovskými občany pohledávku zaplatil. Příjem peněz potvrdil krajský úřad stvrzenkou č. 6312 dne 22.9.1789. tak se stalo, že Kostelíček byl sice v dražbě prodán, avšak dík obětavosti bludovských občanů, zůstal zachován pro budoucí časy.

Současně s Kostelíčkem byly v roce 1784 zrušeny také dvě malé kapličky, stojící při polní cestě na Trhovici u Bludova. Obě kapličky měly být prodány v dražbě a zbořeny. Kaplička sv. Anny byla odhadnuta na 1 zl.15kr. a kaplička sv. Trojice na 1 zl.30 kr. Dražba se konala na bludovské rychtě, ale kupec se nenašel. Bludovští tehdy prohlásili, že mají na polích kamení dost a zadarmo. Obě kapličky stojí dodnes. Jsou ovšem cihlové a mají hodnotu jen jako památky na zašlou dobu.

Rudolf Pavelka

ADRESA A KONTAKT OBCE BLUDOV

Obecní úřad Bludov
Jana Žižky 195
789 61 Bludov

Email:
podatelna@ou.bludov.cz
(oficiální podání)
info@ou.bludov.cz

ID datové schránky:
sa8bfg9

IČ: 00302368     
DIČ: CZ00302368

Bankovní spojení:     
Česká spořitelna, a.s., Šumperk

Číslo účtu: 1905607389/0800 (příjmový účet obce)

Portál veřejné správyPolicieOtevřeteEvropská databankaEpusa.czJeseníkyMěsta obceCzech pointBlind friendly

Copyright (c) 2020 - 2019 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Netsimple.