Kostel Božího Těla

DALŠÍ OSUDY KOSTELÍČKA

V 18. století došlo ke zvelebení Kostelíčka jak zevně, tak i uvnitř. V r. 1708 za faráře Dostála byl Kostelíček brevem papeže Klementa XI. obdařen indultem (poutníci mohli účastí na poutní slavnosti za obvyklých podmínek získat prominutí trestů za své poklesky). V roce 1721 byl Kostelíček zevně opraven. Téhož roku daroval nejmenovaný dobrodinec Kostelíčku krásný stříbrný svícen. Pro Kostelíček bylo dokonce založeno i několik mešních nadací. V roce 1750 založil nadaci na 10 zádušních mší u Kostelíčka sládek panského pivovaru v Kopřivné Jan Jiří Exner. Podobnou nadaci na 18 zádušních mší u Kostelíčka založil téhož roku šumperský měšťan František Bittner. O nadaci, založené z pozůstalosti po poustevníku Leikertovi jsme se již zmínili.

Vzhledem k těmto nadacím a k poměrně bohatému vybavení tohoto filiálního kostelíka lze usoudit, že v Kostelíčku bývaly v této době bohoslužby vícekrát do roka. O tom, jak vypadal Kostelíček v 17. a v 18. století se dozvídáme jednak z listiny bludovského faráře A. K. Šťastného z roku 1690 a dále pak z inventáře, který kolem roku 1775 sepsal farář František Czuma a z odhadních protokolů z let 1784 a 1788. Z těchto dokladů je patrno, že zdi kostelíčka byly vybudovány z lomového kamene a prostor byl zaklenut cihlovou klenbou, na níž bylo spotřebováno asi 12 tisíc cihel. Zaklenutý prostor měl tedy stejné rozměry, jako má i dnes. Krov byl pokryt šindelovou střechou, nad níž se tyčila nástřešní věžička. Ve věžičce byl zavěšen malý zvon o váze 30 liber (= asi 18 kg), který v roce 1765 ulil známý olomoucký zvonař Wolfgang Straub.

Fotografie Kostela Božího Těla z roku 1999.

Kostelíček měl 3 vchody. Hlavní vchod v západním průčelí byl opatřen branou se zámkem. Dveře bočních vchodů byly opatřeny železnými závorami. Vnitřek kostela byl osvětlován sedmi okny. V bočních stěnách bylo po 3 oknech. V západním průčelí bylo nad hlavním vchodem další okno tzv. Fenestra maxima. Toto okno je dnes zazděné. Na zdi za hlavním oltářem, o němž se praví, že byl „pěkné řezbářské práce“ byl zavěšen starobylý obraz Zjevení se Božího těla. Na bočním oltáři byl umístěn obraz Matky Boží Čenstochovské. „Jasná hora Czenstochovská“ je proslulé poutní místo u polského městečka Czenstochová se starobylým klášterem pavlánů, kteří ve svém klášterním kostele uchovávají vzácnou ruskou ikonu tzv. Černé Matky Boží. Kopii tohoto obrazu si s sebou na Severní Moravu přinesl buď poustevník Anthonowicz nebo farář Stanislav Kowalský jako upomínku na svou vlast. Oba tito polští krajané se zřejmě přičinili o zřízení oltáře Matky Boží Čenstochovské v Kostelíčku.

V 18.století se v Kostelíčku připomíná další boční oltář s obrazem sv. Jana Nepomuckého. Mimoto zde byl ještě další malý oltářík se soškou Jezulátka, stojícího na pozlacené zeměkouli. K ozdobě Jezulátka sloužily 4 drahé vyšívané pláštíky. Na hudebním kůru Kostelíčka stály malé varhany – pravděpodobně barokní positiv. Inventář dále uvádí 32 různé stříbrné předměty, mezi nimiž byl již výše zmíněný stříbrný svícen a pacifikál ( relikviář ) v podobě malé barokní monstrance a ostatky sv. Kříže. Vybavení Kostelíčka doplňovala kazatelna, 7 zpovědnic, lavice v lodi, 14 obrazů Křížové cesty, slušný počet bohoslužebných rouch, na oltářích svícny dřevěné, mosazné i cínové, skříně a různé jiné věci. Kostelíček byl tedy poměrně velmi dobře vybaven.

Rudolf Pavelka

Zpět!
Copyright (c) 2001 - 2021 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Jaroslav Šimek. Validní XHTML 1.0 a CSS. Běží na Apache, PHP a mySQL. Mapa stránek. Prohlášení o přístupnosti.