Jan Březina

Jan Březina

(23. 10. 1877 - 21. 9. 1962)

Jan Březina se narodil 23. října 1877 jako třetí dítě Františka a Anny Březinových v Bludově na čp. 162 (ulice, v níž dům stál a stojí, nese dnes jeho jméno). Bludovskou obecnou školu navštěvoval do páté třídy, poté odešel do Šumperka na německé gymnázium. Po jeho absolvování vystudoval pražskou Univerzitu Karlovu. Zde byl roku 1909 promován na doktora filozofie. Do roku 1918 učil na středních školách v Olomouci, Přerově a Prostějově. Poté odchází do Prahy, kde učil na střední škole matematiku a fyziku a kde žil až do své smrti. Roku 1938 odešel do důchodu. Při bombardování Prahy spojeneckými vojsky v únoru 1945 byl zraněn střepinou granátu, v důsledku čehož měl až do smrti levou ruku chromou.

Oženil se s o jedenáct let mladší Štěpánkou Fojtovou z Chromče. Měli jednoho syna – Zdeňka – lékaře a primáře, který vystudoval na pařížské Sorbonně. Jako primář novorozeneckého oddělení pokračoval v rodinné tradici – jeho dvě sestřenice, teta, babička, prababička, praprababička a snad i další byly porodními bábami.

Až do své smrti zůstal dr. Březina věrný rodnému Bludovu. U sestry Anny Ničové (také porodní báby) a její rodiny trávil každý rok letní prázdniny. Po vzniku samostatného Československa byl požádán obecním zastupitelstvem, aby sepsal dějiny obce. Tato práce se mu podařila, a tak roku 1927 byla vydána hodnotná publikace Paměti obce Bludova s nádhernými ilustracemi Adolfa Kašpara - Březinova přítele z dětství. Za tuto knihu jej obecní zastupitelstvo jmenovalo čestným občanem Bludova. Když by ale mohl dnes promluvit, určitě by si postěžoval, že se k němu obec po komunistickém převratu jako k čestnému občanovi nechovala.

Zleva Jan Březina, prvorepublikový bavič stéček Křópal, paní Zimmrová a Milada Kümmlová, pozdější řádová sestra Dominikánka. V roce 1936 u Kostela Božího Těla fotografoval kaplan František Jašek (bludovskými zvaný kaplánek).
Zleva Jan Březina, prvorepublikový bavič stéček Křópal, paní Zimmrová
a Milada Kümmlová, pozdější řádová sestra Dominikánka. V roce 1936 u Kostela
Božího Těla fotografoval kaplan František Jašek (bludovskými zvaný kaplánek).

Ačkoli napsal několik publikací z oblasti matematiky a fyziky, od 20. let 20. století se plně věnoval vlastivědné literatuře. Po úspěšném vydání Pamětí obce Bludova byl vyzván, aby napsal vlastivědu celého tehdejšího šumperského politického okresu – v roce 1932 vydal v rámci významné ediční řady Vlastivědy moravské své stěžejní vlastivědné dílo Šumperský, staroměstský a vízmberský okres, které je od té doby základem vlastivědy celého regionu. Další jeho příručka Vlastivědy moravské Zábřežský, mohelnický a šilperský okres však vydána nebyla. V upravené podobě vyšla až rok po jeho smrti jako Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848. Několik let před svou smrtí přepsal své bludovské Paměti pod názvem Dějiny obce Bludova, které však nesmělo být vydáno. Nevydána (a posléze jedním šumperským historikem vykradena) zůstala také obsáhlá práce Severomoravské rody.

Jeho životní dráha se uzavřela v 85 letech 21. září 1962 v Praze, kde v kolumbáriu více jak čtyřicet let spočívala urna s jeho popelem. Před pár lety oživila jeho nejmladší – a poslední tehdy žijící – neteř Ludmila Březinová vzpomínku na „stréčka profésora“. Vzpomněla, že si přál být pochován v hrobě svého bratra P. Antonína Březina, na bludovském hřbitově u hlavního kříže. Z různých důvodů se tak dlouho nestalo. Až v březnu 2004 spočinul po krátkém církevním obřadu vykonaném P. Janem Stonem (pravnukem jeho bratra) za účasti rodiny on i jeho žena v rodné bludovské zemi – v té zemi, v níž odpočívají jeho rodiče, bratr a sestra a celá řada předků. Pouze nejmladší bratr leží kdesi na jihu v poli u italské Soči, na bojišti první světové války. Dr. Jan Březina vykonal pro svou rodnou obec a kraj a pro všechny zájemce o její historii velký kus práce, na který se dodnes navazuje.

Další související odkazy na našich stránkách:

Doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.

Zpět!
Aktualizace: 02.01.2010 (23:03)
Copyright (c) 2001 - 2018 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Jaroslav Šimek. Validní XHTML 1.0 a CSS. Běží na Apache, PHP a mySQL. Mapa stránek. Prohlášení o přístupnosti.