Bohuslav Indra

Bohuslav Indra

(5. 10. 1891 - 15. 2. 1961)

Narodil se v Bludově 5. října 1891. Během středoškolských studií na zábřežském gymnáziu, kde maturoval v r. 1911, ho zaujaly zdejší, tehdy již rychle mizející písně z Bludova a okolí. Začal se věnovat jejich sběru, jehož výsledkem byla útlá sbírka "Severomoravské lidové písně", vydané v Zábřeze v r. 1919. Této zálibě, i když ho životní osudy vedly po jiných cestách povolání, zůstal také trvale věrný. Po ukončení abiturientského kursu při obchodní akademii se totiž stal hospodářským úředníkem. Po vypuknutí první světové války musel narukovat, během války byl povýšen na důstojníka a zůstal jím i po návratu do samostatné čs. republiky. Po Mnichově odešel do výslužby, během okupace působil v odbojovém hnutí. Po skončení druhé světové války se vrátil jako podplukovník do aktivní služby a stal se přednostou kanceláře ministerstva národní obrany v Praze, kde pracoval až do odchodu do výslužby v r. 1949. Uchýlil se pak na Pánov u Brna, kde žil až do své smrti 15. února 1961.

Avšak rodná severní Morava a lidová píseň zůstala, ať již jej vojenské povolání vázalo služebně kdekoliv, předmětem Indrova stálého intenzivního zájmu. Dokladem toho byla nejen tato sbírka severomoravských pověstí, vydaná v Šumperku v r. 1932 pod názvem Lidové skazky severomoravského Horácka, ale i populární "Severomoravské večery" v brněnském rozhlase ve 30. letech, jimiž uvedl severní Moravu a její bohatství lidové slovesnosti do povědomí nejširšího okruhu rozhlasových posluchačů. Hluboký zájem o lidovou slovesnost, zejména píseň, ho také přivedl do poslucháren filosofické fakulty brněnské univerzity, kde vznikla jeho dizertační páce Havlíčkovy práce o verši české lidové písně, která vyšla jako druhý svazek Studií Pražského linguistického kroužku v r. 1939; v důsledku uzavření vysokých škol nacisty v r.1939 byl promován doktorem filosofie až po osvobození v r. 1945. Ani nacistická okupace nepřervala Indrovu sběratelskou, vědeckou a do jisté míry i vadavatelskou činnost. Ještě za okupace začal vydávat na Pánově sbírku Hlasy domova, v níž jako druhý svazek vyšla poutavá sbírka severomoravských lidových vyprávění Anežky Šulové Když se předl len (1942), již po válce pak jako další svazky připravil a vydal moravské lidové nénie pod názvem Hřbitove, zahrado zelená (1946) a Myšlenky o slovanském zpěvu z rukopisu Ludvíka Rittera z Rittersberku z r. 1843 (1947).

Bylo by možno uvést i Indrovu sbírku básní Návrat (1946), další etnografické studie o vývoji naší lidové písně, především však nutno ještě zmínit, že po odchodu do výslužby se plně věnoval sběru lidových písní moravských a slezských, a to ve spolupráci s Ústavem pro lidovou píseň ČSAV v Praze, Slovanským ústavem ČSAV v Brně a Slezským studijním ústavem v Opavě. Jeho rozsáhlé sbírky lidových písní, bohužel již nevydané, zůstávají jedinečným a cenným studijním materiálem - jen pro oblast severní Moravy jejich víc jak tisíc - pro každého, kdo se moravskou a slezskou lidovou písní zabývá nebo bude zabývat. Rozsáhlé rukopisné dílo Indrovo je také uloženo ve Státním okresním archívu v Šumperku.

Dr. František Spurný, CSc.

Zpět!
Aktualizace: 02.01.2010 (23:12)
Copyright (c) 2001 - 2019 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Jaroslav Šimek. Validní XHTML 1.0 a CSS. Běží na Apache, PHP a mySQL. Mapa stránek. Prohlášení o přístupnosti.