Bludov dříve a nyní - Adolf Kašpar

Adolf Kašpar

Narodil se v Bludově na čp. 145 27. prosince 1877. Jeho otec zde vlastnil kupecký krám. Z Bludova se Kašparovi přestěhovali v roce 1888 do Olomouce, kde mladý Adolf Kašpar začal studovat na učitelském ústavu a kde také na sebe upozornil kreslířským nadáním jak v případě přírodovědných kreseb pro učebnice prof. Polívky, tak i v prvních ilustracích pro kalendáře olomouckého nakladatele Romualda Prombergera. Ten jej také poslal do Prahy na Akademii. Ještě jako žák Akademie, kde navštěvoval speciálku Maxe Pirnera, avšak jeho vzorem i starším přítelem byl vynikající český malíř Hanuš Schwaiger, se stal Kašpar takřka přes noc známým ilustrátorem. Způsobily to ilustrace k Babičce v nichž vědomě navázal na největší zjevy českého národního umění 19. století, na Josefa Mánese a Mikoláše Alše. Hodně, zejména po technické stránce, mu dali i studijní pobyty v cizině, především v Francii, kde se mohl seznámit i se soudobou západoevropskou ilustrační tvorbou. A pak již následoval jeden ilustrátorský úspěch za druhým: Jiráskova Filozofská historie, Wintrův Mistr Kampanus, Bartošova Kytice, bibliofilské vydání Komenského Kšaftu umírající matky Jednoty Bratrské, známá prémie Mánesa, lept loutkové divadlo a akvatinta Varhanních, v níž se odráží jeho vzpomínky na mládí, na neobyčejnou atmosféru na kůru u varhan bludovského kostela, kde jeho otec zpívával.

I když se Kašpar trvale usadil v Praze, v kouzelném prostředí malostranské Kampy, kousek od Karlova mostu, na rodný severomoravský kraj nezapomněl. Od roku 1910 na radu přítele, paloninského rodáka malíře Stanislava Lolka pravidelně léto co léto až do podzimního podzimu trávil v Lošticích, kde si ještě před první světovou válkou postavil vlastní dům s ateliérem, v němž je dnes umístěn jeho památník. Loštice též trvale ovlivnili Kašparu další ilustrační tvorbu: zde vznikla většina ilustrací ke spisům Jiráskovým - k F. L. Věkovi, Temnu, kronice U nás a k Bratrstvu, Raisovým Zapadlým vlastencům, Západu a dvoudílnému románu O ztraceném ševci, k Němcové Pohorské vesnici a k mnoha dalším dílům české i světové literatury.

Nezapomněl nakonec ani na rodný Bludov a když byl v r. 1926 zdejším starostou, jakož i spolužákem a přítelem s nímž se pravidelně stýkal, PhDr. Janem Březinou požádán, aby vyzdobil tehdy připravované Paměti obce Bludova, ochotně vyhověl pozvání. Ještě v létě téhož roku přijel do rodné obce a nakreslil zde pro Paměti sedm kreseb a jeden akvarel, v nichž doslova objevil nejkrásnější a nejpůvabnější bludovské motivy. Bludovští si také Kašparovy ochoty náležitě vážili a své díky vyjádřili i tím, že ho jmenovali čestným občanem obce Bludova. Do Bludova se pak ještě několikrát , naposled v r. 1931, podíval. Poslední léta svého života pak trávíval letní pobyt v rázovité valašské vesnici Rusavě, jakož i na častých studijních cestách, neboť jeho umělecká poctivost ho přímo hnala k tomu, aby poznal co nejlépe prostředí, v němž se děj jím ilustrovaných prací odehrává. Na jedné z nich při přípravě ilustrací pro Baarovu Paní komisarku, ho 29. června 1934 poblíž Železné Rudy na Šumavě zastihla smrt.

Jeho obrovské literární dílo, tak adekvátní svým velkým literárním předlohám se stalo trvalou součástí národního kulturního odkazu a Adolf Kašpar umělcem v pravdě národním v nejvlastenečtějším významu tohoto slova.

Dr. František Spurný, CSc.

Zpět!
Aktualizace: 27.06.2010 (19:46)
Copyright (c) 2001 - 2018 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Jaroslav Šimek. Validní XHTML 1.0 a CSS. Běží na Apache, PHP a mySQL. Mapa stránek. Prohlášení o přístupnosti.