Adolf Kašpar

Adolf Kašpar

(27. 12. 1877 - 29. 6. 1934)

Zřejmě nejznámějším bludovským rodákem je malíř Adolf Kašpar. Narodil se 27. prosince 1877 v Bludově na čp. 145 – v budově, v níž kdysi byla bludovská škola. Jeho otec zde vlastnil a provozoval kupecký krám. Ten však vyhořel, a tak se Kašparovi přestěhovali v roce 1888 do Olomouce (dnes je na tomto místě u kostela dům s cukrárnou). Do školy tedy začal chodit v Bludově, záhy však tedy odešel do Olomouce. Tam vychodil německou měšťanku (česká v celé Olomouci nebyla), potom nižší české gymnázium a německý učitelský ústav (český nebyl). Žák nebyl dobrý – jedničky a dvojky měl pouze z kreslení a krasopisu. Právě na učitelském ústavu upozornil na svůj nevšední malířský talent. Jeho první díla vyšla v kalendáři a Mickiewiczově básni Paní Twardowská vydaných olomouckým nakladatelem Prombergrem. Po jeho přímluvě (o několik let později se oženil s jeho neteří Jitkou) udělal maturitu (s tichým příslibem, že nikdy nebude učitelem) a byl přijat na pražskou malířskou akademii.

Rodný dům Adolfa Kašpara čp. 145 před kostelem v Bludově roku 1936.

Již při studiích, když studoval speciálku Maxe Pirnera, se stal známým malířem. V roce 1902 po pečlivých studiích v Babiččině údolí vznikly a o rok později vyšly jeho snad nejznámější ilustrace k Babičce Boženy Němcové. Velký český sochař, tehdejší rektor Akademie, J. V. Myslbek se o těchto ilustracích vyjádřil: „Je škoda, že Božena Němcová nemůže vidět tyto perly“. Absolvoval několik zahraničních studijních pobytů, zvláště ve Francii.

Fotografie Adolfa Kašpara v jeho ateliéru.

Stal se ceněným a vyhledávaným ilustrátorem - ilustroval Nerudovy Romance štědrovečerní, Kam s ním?, Z letních vzpomínek; Jiráskovu Filosofskou historii, Temno, F. L. Věka, kroniku U nás, Raisovy Zapadlé vlastence a Západ, Wintrova Mistra Kampana, bibliofilské vydání Komenského Kšaftu umírající matky Jednoty Bratrské a řadu dalších.

Jedna z ilustrací k Babičce Boženy Němcové, které vyšly
roku 1903 nákladem České grafické společnosti Unie.

Kašpar sám nerad slýchal, že je ilustrátor, byl také malířem, výborným akvarelistou. Jeho akvarely ukazují severní Moravu, Rusavu, Slovensko, Dubrovník. A byl také grafikem, vytvářel jemné listy, lepty, litografie a linořezy.

Pohled na Bludov z Učitelova vrchu - akvarel od Adofla Kašpara
z roku 1926, který nakreslil pro Paměti obce Bludova.

Po celý život měl těsný vztah s rodným krajem – Hanou. Ne tak úplně s Bludovem (ačkoli ani na ten nezapomněl), jako spíš s Lošticemi. Ty poprvé navštívil v roce 1910, vzápětí poté si zde koupil pozemek a na něm nechal postavit podle vlastního návrhu dům, kde posléze s rodinou v letech 1911-1932 trávil léto. Sám si v něm navrhl a zařídil ateliér s vyhlídkou do kraje. V šedesátých letech 20. století byl v tomto domě zřízen Kašparův památník, v němž je mj. umístěna stálá expozice věnovaná jeho tvorbě. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byl památník na několik let přemístěn do bludovského žerotínského zámku, pak se ale vrátil zpět do Loštic, kam, po pravdě řečeno, patří víc.

Pamětní deska Adolfa Kašpara v Praze Na Kampě. Na desce je napsáno:
Zde žil v letech 1903-1934 malíř Adolf Kašpar * 27.12.1877 + 29.6.1934.

V roce 1926 jej vyzval spolužák Dr. Jan Březina a bludovský starosta František Krejčí, aby ilustroval připravované Paměti obce Bludova. Prosbě vyhověl a Paměti doplnil sedmi kresbami (kostelíček, dvakrát zámek, Divišův statek, hostinec Korbílek na Zámečku, pohled ke kostelíčku z Hradské cesty a oznámení o zrušení odúmrti) a jedním akvarelem (pohled na Bludov z Učitelova vrchu). Obec mu vděk vyjádřila jmenováním čestným občanem. Bludov naposledy navštívil v roce 1931.

Pomník v místě úmrtí Adolfa Kašpara cca 1,5 km od Železné Rudy na Šumavě.

V posledních letech života si oblíbil valašskou Rusavu. Konal ale i četné studijní cesty. Jedna z nich – na chodskou Šumavu – se mu stala osudnou. Při sbírání podnětů k ilustracím Baarovy Paní komisárky jej zastihla náhlá smrt. Zemřel na mozkovou mrtvici na výletě k Čertovu jezeru poblíž Železné Rudy 29. června 1934. Zajímavé je, že jednou z jeho posledních kreseb, kterou vytvořil asi měsíc před smrtí, byl Konec komedie k loutkáři Matěji Kopeckému. „Odhozen buben, na kterém se bubnovalo na komedii; odhozeny paličky. Smrt kráčí s kosou, hodně už opotřebovanou; neúprosným krokem chvátá.“

Kresba památníku Adolfa Kašpara v Bludově.

Asi jako jediný bludovský rodák je pochován na čestném hřbitově českého národa – na pražském Slavíně na Vyšehradě. Dne 30. června 1935 mu byl v Bludově poblíž zámku odhalen pomník. Bronzovou plaketu od sochaře Scheinosta darovalo ministerstvo školství a národní osvěty. Na bludovském rodném domku má pamětní desku, stejně jako na domě v Praze u Karlova mostu, kde nějakou dobu žil. Je po něm pojmenována jedna z hlavních bludovských ulic. Odbornou kritikou bývá považován za pokračování a završení mánesovské a alšovské tradice českého výtvarnictví.

Doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.

Zpět!
Navigace: Bludov.cz > O Bludově >
Aktualizace: 21.03.2013 (13:02)
Copyright (c) 2001 - 2014 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Ing. Jaroslav Šimek. Validní XHTML 1.0 a CSS. Běží na Apache, PHP a mySQL. Mapa stránek. Prohlášení o přístupnosti.