Měšťanská škola

Nejstarší školy na území severozápadní Moravy byly zřizovány při klášterech. Významnější roli však měly až pozdější farní školy. Nejstarší farní městskou školou na Zábřežsku byla farní škola v Mohelnici (1275), na které studovalo několik významných mohelnických rodáků. Roku 1452 je doložena farní škola v Šumperku a od roku 1576 existovala bratrská škola v Zábřehu, přenesená sem z Lanškrouna. Větší množství škol u nás začalo vznikat až po třicetileté válce a to i v menších městech a obcích. Tímto případem je i škola bludovská. První zmínku o ní nalézáme v lánském rejstříku, kde je uvedeno, že Jiří Příhoda v roce 1657 utekl ze své usedlosti a z jeho domku byla zřízena škola. O obsahu a rozsahu výuky na těchto farních školách nemáme do pol. 18. století příliš mnoho zpráv. Učilo se na nich zpravidla náboženství, základy psaní, čtení a počítání. Úroveň výuky vždy závisela na osobě učitele, což však byl často jen vzdělanější rolník nebo vysloužilý voják.

Nejstarším známým bludovským rektorem (učitelem) byl Jan Václav Škoda - působil v Bludově na konci 17. století. V roce 1745 se učilo v domě čp. 145 (dnes cukrárna u kostela) a učitelem byl Jan Plha, od roku 1750 byl učitelem Matouš Strombach a r. 1752 Libor Hladiš. Od roku 1770 působil na škole Antonín Weiser, který provozoval navíc ještě hrnčířskou živnost. Za jeho působení na bludovské škole byla v habsburské monarchii provedena reforma nižšího školství. Nový školní řád stanovil povinnou školní docházku pro děti od 6 do 12 let a zaváděl jednotnou soustavu základního školství. Nejnižším stupněm byly tzv. školy triviální v obcích. Na triviálních školách se vyučovalo v mateřském jazyce. Vyučovalo se psaní, čtení a počítání, náboženství a základům praktických profesí. Nezáviděníhodné hmotné postavení učitelů se však příliš nezlepšilo a ti byli často nuceni přivydělávat si i mimo školu.

V roce 1790 navštěvovalo bludovskou školu již 26O dětí z Bludova a Bohutína. Škola působila stále v domě čp. 145, který byl před rokem 1782 přestavěn z dřevěného na zděný - škola měla vpravo učebnu a vlevo byt učitele o dvou místnostech. Tato budova již nedostačovala a uvažovalo se o výstavbě školy nové. Se stavbou bylo započato roku 1804 a nová školní budova byla dokončena v roce 18O5. Na nákladech na výstavbu se podílela obec a fara. Budova školy byla již patrová, v přízemí s velkou třídou a v patře s prostorným bytem učitele. V době, kdy se stavěla nová škola, byl učitelem Jan Benda z Rudy. Postupně se také zlepšovalo hmotné postavení učitelů, především díky nadaci hraběnky Žerotínové. Nová budova školy pro pokračující růst žactva přestávala postačovat a tak již v roce 1830 nařizoval krajský úřad v Olomouci vrchnostenskému úřadu v Bludově její zvětšení. Se stavbou se však začalo teprve v roce 1864 za učitele Františka Doležela, kdy byla stržena stará škola z roku 1805 u kostela a na jejím místě byla postavena nová školní budova. Ani tato budova už při svém otevření v květnu 1866 nedostačovala rostoucímu počtu žáků. Vyučovalo se nadále česky, na návrh obecního zastupitelstva bylo zavedeno vyučování němčiny. Novým školským zákonem z roku 1868 přešla bludovská škola z pravomoci bludovského faráře pod dozor státu a současně byla návštěva obecné školy prodloužena ze šesti na osm let. Postupně do konce 19. století se zvyšovaly počty tříd, docházelo k zavádění nových předmětů (ruční práce, tělocvik, přírodověda atd.) a zvyšovala se úroveň výuky. O dobrou úroveň bludovské školy v tomto období se velmi zasloužil její správce od roku 1877 František Wicenec. Ani zvyšující se počet tříd a jejich poboček nestačil rostoucímu počtu žáků a kromě školy se muselo vyučovat i v obecním domě, v chudobinci a na statku čp. 38. Obecní zastupitelstvo nemělo však příliš chuti investovat do stavby další školy.

Stavba nové školy se stala nevyhnutelnou teprve po zřízení trojtřídní chlapecké měšťanské školy v roce 1907. Místo na stavbu bylo odkoupeno od Anny Pospíšilové, domkařky v Bludově čp. 30. Už v roce 1907 byl položen základní kámen a 28. září 1908 bylo v nové budově slavnostně zahájeno vyučování. Na stavbu školy, kterou prováděl stavitel Jan Kunčar ze Zábřeha, si obec musela vzít úvěr 100.000,-K. Škola byla postavena jako osmitřídní plus tři třídy měšťanské školy. Obě školy, obecná i nově vzniklá měšťanská byly svěřeny pod jednu správu a jejich prvním ředitelem se stal odborný učitel František Léhar - ředitelem školy zůstal až do svého odchodu na odpočinek v roce 1929. Ve školním roce 1908/9 byla otevřena l. třída měšťanky s 67 žáky nejen z Bludova, ale také z okolních českých obcí, neboť měšťanka byla první českou školou toho druhu na šumperském okrese. Na konci školního roku navštěvovalo 1. třídu 60 žáků - způsobilých postoupit do vyšší třídy bylo 47 žáků. V 1. třídě měšťanské školy vyučovali čtyři vyučující - ředitel Fr. Léhar vyučoval měřictví a rýsování, kreslení a nepovinnému německému jazyku, třídní učitel Karel Cvrk vyučoval zeměpis a dějepis, jazyk vyučovací s naukou o písemnostech, přírodopis, zpěv a tělocvik, místní farář Karel Dřímal vyučoval náboženství a Karel Talpa tělocvik. Vedle těchto předmětů byly hodnoceny ještě mravy, pilnost, krasopis a vnější úprava prací písemných. V 1. třídě měšťanské školy byli nejlepšími žáky Jan Březina z Bludova čp.12 a Isidor Matějček z Chromče čp. 10.

Postupně byly otevřeny i další dvě třídy měšťanky. Nově zřízená měšťanská škola umožnila českým žákům komplexní výuku v mateřské řeči a byla dobrou přípravou na případná další studia např. na prvním českém gymnáziu v Zábřeze. Počet žáků bludovské školy, především školy měšťanské, neustále vzrůstal. Škola bez větších následků přečkala i období 1. světové války, kdy nebylo čím topit, děti musely místo vyučování sbírat jahodové listí, kopřivy, starý papír atd.

Rok 1918 se na organizaci bludovského školství příliš neprojevil. Postupně však klesal počet žáků měšťanské školy, jelikož bludovská měšťanská již nebyla jedinou školou tohoto druhu na šumperském okrese. Na základě výnosu zemské školní rady ze 17. listopadu 1922 byla bludovská měšťanská škola přeměněná z dosavadní chlapecké na smíšenou - chlapeckou a dívčí. Roku 1930 obdržela škola název Masarykova obecná a měšťanská škola. Ve školním roce 1935/36 měla tato škola již 6 tříd obecné školy s 5 pobočkami, celkem se 388 žáky a 3 třídy měšťanské školy se 3 pobočkami, celkem s 2O2 žáky. V letech 1931 - 38 existovala při měšťanské škole ještě lidová škola hospodářská, která fungovala přes zimní období.

V období 1. čs. republiky se žáci i učitelé školy aktivně podíleli na společenském kulturním životě v obci a to četnými školními besídkami, vystoupeními žáků na různých oslavách, výstavkami žákovských prací. Ve 30 letech stál v čele školy horlivý národní pracovník Metoděj Kubíček.

Těžké okamžiky pro bludovskou českou školu nastaly po připojení Bludova k říši v říjnu 1938. Nejenom, že se narychlo odstěhovala asi polovina učitelů školy v čele s ředitelem Metodějem Kubíčkem, ale hned od počátku se okupanti snažili o úplnou germanizaci školství. Nejprve byla v roce l94O zrušena zimní hospodářská škola a do školního roku 1941/42 byla úplně zrušena i měšťanská škola. Zůstala pouze osmitřídní obecná škola s českým vyučovacím jazykem, na které vyučovalo zbylých lO českých učitelů, ale i jejich počet v průběhu války stále klesal. Někteří, jako učitel František Escher, který vykonával po určitou dobu správu školy, uvízli v rukou gestapa, jiní byli nuceni odejít. Koncem války byla budova školy obsazena vojenským velitelstvím z Krakova a uprchlíky ze Slezska a tak se vyučovalo pouze v jediné místnosti v chudobinci. V posledních týdnech války se pak nevyučovalo vůbec.

Skončila válka a bylo třeba znovu zahájit vyučování. Nejprve bylo nutné opravit budovu školy, která velmi utrpěla ubytováním německých uprchlíků a vojáků, tak aby 25. června 1945 mohlo být znovu zahájeno vyučování. Novým ředitelem obnovené obecné a měšťanské školy se stal František Escher a po něm Václav Blažek. Měšťanská škola se stala školou újezdní a kromě žáků z Bludova ji navštěvovali také žáci z Bohutína, Chromče a Vyšehoří. Pokusy o výstavbu nové školní budovy v zámeckém parku ztroskotaly a tak byla alespoň provedena adaptace nové školní budovy.

Školské reformy z přelomu 4O a 5O let se neprojevily pouze v názvu školy - roku 1948 Národní a střední škola, v roce 1953 základní osmiletá a později devítiletá škola, ale především ve způsobu a náplni výuky žáků a postupně i v postavení učitele. Ředitelem školy se stal Břetislav Březina. vzhledem k rostoucímu počtu žáků byla nejprve koncem 6O let vybudována montovaná přístavba školy. V letech 197O - 75 byla pak provedena generální oprava celé školy. Koncem 8O let se přistoupilo k vybudování zcela nového pavilonu a následně ke stavbě jídelny a tělocvičny, slavnostně otevřené v červnu 1996. Od 1 . 1. 1996 nese bludovská škola název - Základní škola Karla staršího ze Žerotína. Ve školním roce l997/98 navštěvovalo bludovskou školu 349 žáků z toho 67 dojíždějících. Pedagogický sbor tvořilo 8 vyučujících na prvním stupni, l3 vyučujících na druhém stupni a dvě vychovatelky školní družiny. O provoz školy se staralo celkem 9 správních zaměstanců a 5 zaměstanců jídelny. Ředitelem školy je mgr. Petr Pešák. O činnosti školy jsou občané informování pravidelně každé pololetí na stránkách Bludovanu.

Na závěr bychom mohli připomenout několik osobností učitelů, kteří se významně zapsali do historie Bludova a to nejen svou záslužnou prací pedagogickou, ale také, což může být jen příkladem dnešním mladým pedagogům, svou činností ku prospěchu celé obce - byli to např. již vzpomenutí ředitelé školy František Wicenec - výborný hudebník, František Léhár a Metoděj Kubíček, dále učitelé Rudolf Kordas, Vladimír Valenta a Karel Talpa, kteří stáli u zrodu Sokola v Bludově, Antonín Svozil - odborný učitel a starosta obce ve 2O letech, ředitelé František Escher a Václav Blažekk - předseda národního výboru v roce l945, učitel Karel Dytrt - autor informačního spisku o Bludově a okolí a mnozí další až do dnešních dnů.

Mgr. Vladimír Březina

Zpět!
Aktualizace: 09.11.2005 (22:59)
Copyright (c) 2001 - 2019 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Jaroslav Šimek. Validní XHTML 1.0 a CSS. Běží na Apache, PHP a mySQL. Mapa stránek. Prohlášení o přístupnosti.