Bludovský hrad

Hrad Bludov byl jedním z nejstarších severomoravských hradů. Stával na vyvýšenině nedaleko od stejnojmenné obce. Ke hradu směřovaly tři tzv. hradské cesty : od podhradí Bludova, od města Šumperka a od obce Hrabenova. Od nejstarší části obce Bludova, která se nacházela v místech dnešního horního konce, vedla cesta Žlíbkem a u kapličky sv. Anny na Trhovici se náhle obracela vzhůru na sever k hradnímu ostrohu. Na severní straně hradu u jeho předhradí se spojovala se šumperskou cestou. Všechny tři hradské cesty ústily v severní části opevnění.

Příčinou vzniku hradu byla potřeba ochrany obchodních stezek v údolí řek Moravy a Desné. Za zakladatele hradu a také starší vsi bývá považován Blud z Bludova ze starobylého moravského rodu Bludoviců ( předků pánů ze Žerotína ) nebo některý z jeho stejnojmenných potomků. Toto tvrzení je však založeno na pouhé jmenné odvozenosti (Blud = Bludov). Poheld ke kostelíčku božího Těla z Hradské cesty nad Zámečkem v Bludově Dobové prameny neuvádějí žádného z rodu Bludoviců jako držitele Bludova a stejně tak u žádného Bluda nenacházíme přídomek z Bludova. Zůstává faktem, že členové tohoto rodu zastávali v průběhu 13. století různé úřady při správě olomouckého a přerovského kraje a mohli se tedy podílet na kolonizaci této části Moravy. Vznik hradu můžeme klást asi do poloviny 13. století. Tehdy byl postaven vlastní hrad, který měl oválný půdorys a rozkládal se na vrcholu hradní vyvýšeniny. Byl uzavřen hradbou, jež na jižní straně chránila původní hradní nádvoří, na severní, nejvyšší straně pak obytnou věž s přilehlým hradním palácem. Přístup do vnitřního hradu byl původně ze severní, nejpřístupnější strany, neboť skalní hřbet tu tvořil malou rovinku, která pak pokračovala dále k severu se táhnoucím svahem. Proto byla severní hradní brána chráněna příkopem. Z dalších stran byl původní vnitřní hrad zabezpečen dostatečně vysokými svahy.

Prvním historicky doloženým držitelem hradu a okolního území byl v 1. polovině 14. století mocný rod pánů z Lipé. Roku 1346 získal Bludov pozdější nejvyšší maršálek Čeněk z Lipé. Páni z Lipé na hradu nesídlili, ale hrad s panstvím udíleli v léno. V 2. polovině 14.století byli leníky vladykové z Nechvalína, kteří se také po Bludově psali.Od pánů z Lipé získal Bludov s okolím moravský markrabě Jan Jindřich, který jej ve své závěti z roku 1371 odkázal svému synu Prokopovi. Za válek mezi bratry Prokopem a Joštem se tito střídali v držení hradu a dále jej zastavovali svým příznivcům. V době držení hradu moravskými markrabaty došlo k rozsáhlým stavebním úpravám hradu. Hradní příkop byl prodloužen kolem celého hradu a obtočen souvislým valem. Vnitřní hrad byl v jihovýchodní části opatřen parkánem a sem byla také přeložena hradní brána. Hlavní pozornost však byla věnována severní straně . Na rovince hradem vzniklo rozlehlé opevnění předhradí, které bylo ze všech stran obklopeno příkopem s předsunutým okružním valem. Na severní a jižní straně byla vybudována vysunutá opevnění, která měla chránit hrad před odstřelováním z vyššího, severovýchodně položeného pahorku. Na jižní straně vznikly dva okrouhlé předsunuté sruby (Trhovice a Bašta), které bránily hrad před napadením a ostřelováním od jihu.

Počátkem 15. století získal Bludov mocný rod pánů z Kunštátu. O majitelích hradu v době husitských válek nemáme bohužel žádné zprávy. Po husitsky orientovaných Kunštátech jej roku 1436 svěřil císař Zikmund do zástavy katolíkovi Benešovi z Valdštejna. Beneš z Valdštejna na hradě s největší pravděpodobností také sídlil. Sňatkem s Benešovou dcerou Anežkou získal hrad Jiří starší Tunkl z Brníčka, který však převážně sídlil na zábřežském hradu. Jelikož Tunklové stáli za česko - uherských válek věrně na straně Jiřího z Poděbrad, resp. jeho nástupce Vladislava byl hrad vojsky Matyáše Korvína nebo jeho spojenců dobyt a zničen. Tunklové neměli prostředky k obraně rozlehlého hradu a tak ho obětovali. Při prodeji panství Janovi a Petrovi ze Žerotína roku 1494 je již uváděn jako zbořený. Nové sídlo panství bylo přeneseno nejprve do panského domu tzv. Zámečku u Horního dvora a později do tvrze resp. zámku u Dolního dvora. Rozvaliny hradu byly postupně rozvezeny na různé stavební účely - výstavba Horního dvora, panského domu a úprava staré cesty mezi Bludovem a Šumperkem.

Pozůstatky hradu dnes tvoří jen zbytky příkopů, valů, nepatrné zbytky zdiva a pověsti o sesutých podzemních chodbách.

Mgr. Vladimír Březina

Zpět!
Aktualizace: 09.11.2005 (23:15)
Copyright (c) 2001 - 2018 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Jaroslav Šimek. Validní XHTML 1.0 a CSS. Běží na Apache, PHP a mySQL. Mapa stránek. Prohlášení o přístupnosti.