Socha sv. Rocha

Sloup se sochou sv. Rocha
Státem chráněná památka č. 11672

Stojí na levé straně cesty vedoucí na Zámeček (Trhovici) č.p. 2981. Podle historického průzkumu se jedná o nejstarší venku stojící kamennou sochu v šumperském okrese, na celé Moravě je údajně podobných soch pouze několik. Socha pochází z poslední čtvrtiny 17. století. Nesrovnalost s farní kronikou, ve které P. F. Ermis píše, že sochu vystavěl roku 1839 Jan Pecháček, lze vysvětlit odkazem na vydržovací revers. Jan Pecháček totiž sochu roku 1839 s největší určitostí “pouze” obnovil a 5. října 1839 se zavázal, že ji on i jeho potomci budou udržovat (což se “samozřejmě” nestalo). P. Ermis byl při psaní historie těchto drobných církevních památek odkázán na reversy a podobné listiny a dále na vzpomínky svého předchůdce P. Josefa Němce. Tyto vzpomínky však byly v tomto případě takřka padesát let staré a je možné, že si celou události P. Němec již přesně nevybavil. Na jaře roku 1901 shodil vítr sochu z podstavce. Zřejmě při této události došlo k částečnému poškození sochy (uražené nohy psa, který sv. Rocha na všech vyobrazeních doprovází). Opravil ji sedlák Petr Plod, pozdější starosta obce (1931 - 1937) z čp. 101, vlastník parcely, na níž socha stojí. V roce 1994 byla socha dočasně odstraněna a učiněna kopie sochy a sloupu, jenž je podle všeho datován právě do roku 1839. Při dekonstrukci sochy došlo v jejích útrobách k nálezu osmi mincí. Nejstarší mincí byl míšeňsko-saský groš z let 1417 - 1424, následoval 48 krejcar moravských stavů z roku 1620, 10 krejcar z roku 1815, 20 krejcar z roku 1836 a zbývající čtyři mince neidentifikovatelné. Kopie sochy a sloupu a originál podstavce byla na místo umístěna v září roku 1997. Originál sochy a sloupu stojí v chodbě prvního poschodí západního křídla bludovského zámku. V listopadu 2000 došlo ke krádeži kopie sochy. Na jaře 2001 však byla nalezena a v květnu 2001 vrácena na své místo. Na podstavci, který je stejně jako originál sochy zhotoven z maletínského pískovce a který zůstal i po krádeži sochy na místě, je vyobrazena Panna Marie Sedmibolestná. I tento reliéf svědčí o tom, že socha byla postavena jako symbol utrpení a prosby o milosrdenství.

Jak sv. Rosálie, tak sv. Roch jsou světci, které katolická církev uctívá jako patrony proti moru. Jejich sochy se stavěly poblíž míst zasažených epidemií tzv. černé nemoci - ať již moru, tyfu či cholery. Sv. Roch tedy zřejmě stojí v místech, kde byl zřízen hromadný hrob obětem moru. Na mapě z roku 1741 je nedaleko od místa, kde stojí socha, znázorněna budova rasovny. Je také možné, že sochu nechal její dárce postavit “preventivně” - právě roku 1680 vrcholila v rakouském soustátí epidemie moru, před níž např. uprchla císařská rodina z Vídně do Prahy. Prostudované prameny a literatura nevydávají svědectví o výrazných dopadech této vlny moru na Bludov či okolí. V průběhu 18. století postihlo obec několik dalších epidemií černé nemoci. Největší rána však postihla Bludov v roce 1855, kdy za celý rok zemřelo 187 osob, z toho 120 v srpnu a září, kdy cholera nejvíce řádila. Tehdy Bludovští zavázali veřejným a slavným slibem Bohu sebe i své potomky, že svátek toho světce či světice, na jehož svátek cholera poleví, budou po všechny věky slavit jako svátek zasvěcený. Cholera polevila od 4. září, na svátek sv. Rosálie. Od té doby se tato světice každoročně slavívá bohoslužbami u Kostelíčka Božího Těla. Za 11 let, po prusko-rakouské válce roku 1866 se epidemie v menším rozsahu opakovala, tentokrát na ni zemřelo 20 lidí. Šlo o poslední podobnou epidemii. Právě se vzpomínkami na ni zřejmě nechali manželé Sekaninovi roku 1869 postavit sochu sv. Rosálie, která tak přes sto třicet let shlíží na Bludov a vyprošuje mu ochranu.

Doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.

Zpět!
Aktualizace: 04.01.2006 (17:02)
Copyright (c) 2001 - 2017 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Jaroslav Šimek. Validní XHTML 1.0 a CSS. Běží na Apache, PHP a mySQL. Mapa stránek. Prohlášení o přístupnosti.