Paměti obce Bludova

Ferdinandu II. a vypravil setninu jezdců na svůj náklad, začež byl povýšen na hraběte. Matka Žampachova byla Bohunka z Žerotína († r. 1591).

K vojsku najatému Žampachem přibylo do Šumperka ještě sto liechtenštejnských dragonů. Neukázněná sběř ta přiváděla k zoufalství svým loupením a pleněním šumperské obyvatelstvo, jehož prosby o odpomoc u olomouckého kardinála Dietrichštejna nalézaly málo sluchu. Pověstné dragonády pluku Liechtenštejnova v letech 1628-1629 způsobily mnoho zlého a uvedly církev katolickou v nenávist. Vojska císařská byla za 30leté války v Šumperku a okolí častěji ubytována, někdy po kratší, někdy po delší dobu. Tak r. 1622 ležel tu nasavský pluk od ledna do října, r. 1623 byla tu jízda Piccolominiova, r. 1633 dvě pěší setniny pluku Schaffgotschova a projížděli tudy jezdci z různých pluků, takže prý nebylo ani bezpečno choditi na pole.

Švédové objevili se na severní Moravě teprve za francouzskošvédské války (1635-1648), a to teprve r. 1642, když se ujal vrchního velení nad švédským vojskem generál Torstenson. Švédové dobyli v létě r. 1642 Olomouce, Prostějova, Litovle, Mor. Třebové a Uničova a zanechali v dobytých městech silné posádky. Do Uničova a Olomouce se vozily z celé severní Moravy tisíce korců obilí, jak píše švédský dějepisec, ale Švédové přes to nepřestali ještě vydírati. Brali násilím dobytek, obilí, špíží. Zabírali povozy a najímali zdravé muže do svých vojenských formací. Protože se vojna stala řemeslem, našli Švédové i u nás hojně dobrovolníků, z nichž mnohému, když se vrátil po válce domů, zůstala přezdívka Švéda. V Zábřeze najal prý Dankwart pro švédskou armádu 900 mužů. Švédové podnikali čas od času loupežné zájezdy do širého okolí, místům opevněným se z opatrnosti vyhýbajíce. Výpalné listy, jimiž bývalo nařizováno, co se má odvésti a do kdy, byly postrachem obcí, ale nezbývalo než volky nevolky vyjednati aspoň zmírnění požadavků a uposlechnouti.

Kolem vánoc r. 1642 vyplenili Švédové z Uničova před očima šumperské posádky císařské Třemešek. Šumperk patřil vojensky k tak řečené čtvrti kolštejnské, jejímž vrchním velitelem byl od počátku r. 1642 císařský plukovník Kornel Ancheman. Hlavní stan

<< Předchozí  70  Další >>

Přejít na stranu:
Navigace: Bludov.cz > O Bludově
Aktualizace: 03.01.06 (21:35)
Copyright (c) 2001 - 2018 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Jaroslav Šimek. Validní XHTML 1.0 a CSS. Běží na Apache, PHP a mySQL. Mapa stránek. Prohlášení o přístupnosti.