Paměti obce Bludova

přestalo z nařízení cís. Josefa II. 16. ledna 1782. Tak zanikla instituce, která vznikla v prvých dobách křesťanských a ujala se i u českých bratří; trvala v naší zemi po 900 let. Většina bývalých poustevníku se přihlásila za kostelníky, zbytek se oddal občanskému životu. Jen zakořenělí setrvali v dosavadním svérázném způsobit života. 19. století romantice poustevník samotářů nepřálo.

R. 1750 založil kopřinovský sládek Jan Exner, později také šumperský měšťan František Bittner u kostelíčka záduší za sebe. Z toho lze souditi, že u kostelíčka bývala vícekrát do roka sloužena mše svatá. Jmění zrušeného kostelíčku připadlo náboženskému fondu, kostelní věci byly určeny pro nově zřízené fary. Nikdo však nechtěl zrušený kostelíček koupiti, až Ondřej Konečný, dozorce panských rybníků, byv snad nastrčen dědinou aneb zámkem, jej při třetí dražbě, konané r. 1789 vydražil za 50 zl., ale ponechal pustý. S bludovským kostelíčkem byl těž zrušen dominikánský klášter v Šumperku. Některé obrazy z kláštera toho jsou nyní v bludovském kostelíčku.

Osvícenský císař Josef II. zakázal z důvodů zdravotních pochovávati zemřelé na hřbitovech kolem kostelu. Učinil-li však někdo násilně svému životu konec, musilo býti jeho tělo pohřbeno na místě nesvěceném, obyčejně v mezi, která tvořila hranici mezi dvěma dědinami. Tomu ovšem se každá obec vzpírala, a proto vznikaly o to spory. Mrtvola sebevrahova nesměla býti vynesena přes práh, nýbrž musila býti buď vikýřem s půdy anebo oknem ven vyhozena nebo vyvlečena děrou schválně pod prahem udělanou. Říkalo se, že sebevrah byl ve spojení s ďáblem, ten že ho navedl, aby vzal provaz a t. d. Není proto divu, že mnozí lidé se báli choditi mimo pohřebiště sebevrahů sami, zejména v noci. Židy pochovávali odděleně od křesťanů. Ze severní Moravy sváželi je na hřbitov, který byl při Staré cestě na hranici bludovsko-šumperské.

Správu dědiny měl od „zámeckého vrchního“ svěřenu rychtář. Protože rychtář byl úředníkem vrchnostenským, byly přečiny proti němu přísněji trestány. Rychtářovi vypomáhali přísežní (konšelé) a starší obce. Rychtář byl osobou znamenitější než purkmistr, protože býval zpravidla znalý práva a zkušený, jsa předsedou všeho právního a policejního Jednání a hlavou práva hrdelního, pokud je obec měla.

<< Předchozí  138  Další >>

Přejít na stranu:
Navigace: Bludov.cz > O Bludově
Aktualizace: 30.01.06 (20:24)
Copyright (c) 2001 - 2019 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Jaroslav Šimek. Validní XHTML 1.0 a CSS. Běží na Apache, PHP a mySQL. Mapa stránek. Prohlášení o přístupnosti.