Obecní kronika

Rok 1939

Dne 17. 5. 1939 byly v Bludově provedeny soupisy všech osob s udáním stáří, národnosti, náboženství a povolání a soupisy všeho nemovitého majetku s odhadem jeho hodnoty. V Bludově tehdy napočteno 2924 obyvatel. Čeští lidé se hlásili až asi na 2 případy k svojí české národnosti. Češi příslušní do Sudet nebyli povinni konat vojenskou službu. Povinnost dostaviti se k odvodu nebyla jim však prominuta. K odvodům byly volány i starší ročníky. Místo konání vojenské služby byli Češi „totálně nasazováni“ do různých prací na vzdálených místech: v Berlíně, na francouzských hranicích, v Norsku. Stavěli silnice, letiště, opevnění, opravovali rozbombardované rozvaliny měst...

Pohled na Bludov z Brusné ve 30. letech 20. století.

V r. 1939 asi v březnu, byl ustanoven Laudratem v Šumperku nový ředitel bludovských škol, Josef Erben tzv. Amtsleitrem při obecním úřadě v Bludově. Tak se stal v některém ohledu nadřízeným Burgermeistra Zatloukala... Amtsleiter Josef Erben, později i předseda NSDAP v Bludově, byl jmenován ředitelem zdějších škol začátkem r. 1939. Po Erbenovi byl začátkem října 1939 jmenován Amtsleitrem a současně Burgermeistrem v Bludově Antonín Winkler, bývalý písař i advokáta Lebwohla v Šumperku ... Za svého úřadování provedl úpravu obecního domu č. 192 a důkladnou opravu sokolovny, která se stala tehdy obecním majetkem ... Zajímavé je, že Winkler, sám zdatný piják, zakázal panským pacholkům Holinkovi a Hejlovi pro opilství všechny hostince v Bludově ... Po Winklerovi byl jmenován Burgermeistrem a Amtsleitrem v Bludově Franz Otte, řídící učitel v Dolních Studénkách. Po něm byl Burgermeistrem správce zdějšího velkostatku Leo Korkisch. Zastával tento úřad od 9. 9. 1943 do konce okupace ... Obecních radních bylo celkem 8. Polovina z nich byli Češi: Směšný Melichar, Ptáček Josef, Straka Josef a Dvořák Bohumil st... Důležitý a vlivný úřad v obci byl úřad Bauernführera (vedoucího sedláků)... Nejtvrdším prostředkem germanizačním bylo vysídlování českých sedláků... K vysídlování v Bludové došlo za Burgernleistra Otteho a Bauernfiihrera Štěpána Konečného.

Typická rolnická usedlost. Rejchličkovi a Lidka Johnová s manželem.

Při okupaci se rozplynuly místní organizace jednotlivých politických stran, jako pára nad luntem... Místní odbor Národní fronty se nehlásil již k životu... Tělocvičná jednota „Sokol" Bludov byla rozpuštěna dle všeobecného výnosu z 15. 7. 1939. Její jmění bylo zabaveno. Sokolovna se vším inventářem byla likvidačním orgánem převedena se všemi právy a povinnostmi do vlastnictví obce Bludova. Sokolovna byla potom používána místními školami jako školní tělocvična. Tělocvičná jednota „Orel" byla rovněž rozpuštěna r. 1939...

Stavba sokolovny v roce 1902.

Před obsazením Bludova v r. 1938 bylo v obci úředně napočítáno 35 Němců. Hned po okupaci k nim přibyli němečtí úředníci a zřízenci na bludovském nádraží a zastávce Chromeč, úředníci a zřízenci na poštovním úřadě, četník, 2 učitelky mateřské školy, potom asi 4 učitelé ob. a měšťanské školy, německý lékař, správce mlékárny, další četníci, ředitel škol a další učitelé. Takže se počet Němců v Bludově zvýšil na více než 200 osob. Většina nově přistěhovaných Němců ovládala český jazyk.

Obecní, spolkové i školící knihovny byly hned počátkem okupace v r. 1938 zaplombovány. Počátkem r. 1938 byly odplombovány a podrobeny německé prohlídce. Bylo vyřazeno dosti knih. Potom byly knihovny znovu uzamčeny. V obci byla zřízena německá obecní knihovna v r. 1939. Obecním posluhou a poslem byl Antonín Krušinský, který obecním bubnem oznamoval obecní vyhlášky. Obecní úřad byl umístěn v tzv. obecním domě č. 192, a to vee všech místnostech v 1. poschodí a v jedné inístnosti v přízemí... B. Winkler dal zřídit obecní věznici ve sklepech cliudobince č. 359. Majetek obce byl stanoven takto: obecní dům 1.800 říšských marek, stará škola 3.000, nová škola 30.000, chudobinec 20.000, sokolovna 12.000, 65.79 ha lesa a 73.46 ha polí.

První bludovský traktor Lanz Bulldog rodiny Žerotínů. Drtil ze Sudkova, v popředí Jan Hruba.
První bludovský traktor LangBuldog rodiny Žerotínů. Před traktorem
Drtil ze Sudkova, za ním Jan Hruba.

Aby německý ráz Bludova byl dokonalý, bylo nařízeno, aby všechny nápisy na obchodech a živnostech byly německé. K zahlazení památek na českou historii byl upraven v Bludově, stejně jako ve všech českých obcích v Sudetech, Pomník padlých vojínů z Bludova v 1. světové válce. Bylo na něm otesáno datum prohlášení československé samostatnosti na přední straně „28. X. 1918“. (Nyní je tam: 1914-1918). Reliéfy legionářů dole na přední straně byly zakryty kamennou deskou, z téhož kamene jako je pomník. Jinak zůstal pomník beze změny. Německé prapory s hákovým křížem bývaly vyvěšovány při velmi četných německých slavnostech. Prapory byly vyvěšovány nejen na budovách veřejných, ale i v dosti značném počtu na domech soukromých. Obec při tom činila dojem obce ryze německé. České prapory byly (namnoze) pečlivě uschovány. Jejich vyvěšení by bylo považováno za sebevraždu. Při české mateřské škole, jejíž učitelky byly německé národnosti, bylo hned zřízeno německé oddělení. Vedle stávající české obecné školy byla zřízena hned začátkem školního r. 1938-39 (v říjnu) jednotřídní německá škola obecná pro děti z německých rodin. Byla umístěna ve staré škole.

Kordasův mlýn v roce 1948.
Kordasův mlýn v roce 1948.

Rudolf Kordas, oblíbená a populární osobnost v Bludově, sokolský pracovník známý na celé severní Moravě, odešel před okupací z Bludova. Po krátkém čase se vrátil a bydlel ve vlastním domku, který měli Němci vyhlédnutý už pro sebe. Asi dva dni po jeho návratu byly po dědině vylepeny protiněmecké plakáty. Z rozšiřování těchto plakátů byl obviněn Kordas, který byl hned zatčen a uvězen v Šumperku. Po několika dnech byl vypovězen do Československé republiky.

Zpět!
Aktualizace: 14.01.2012 (13:21)
Copyright (c) 2001 - 2018 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Jaroslav Šimek. Validní XHTML 1.0 a CSS. Běží na Apache, PHP a mySQL. Mapa stránek. Prohlášení o přístupnosti.