Bludovští kněží - rodáci

Nedochovaly se záznamy ze starých věků o tom, kdo z Bludovských se v dávných staletích věnoval duchovní dráze. První, o kom to víme s jistotou, byl P. František Jiljí Ferdinand Soural (1762 - 1806), syn zámeckého hospodáře (klíčníka). On jediný z bludovských kněží - rodáků, se stal v rodné obci farářem.

Z čp. 163 vzešli v první polovině devatenáctého století dva bratři - kněží. Byli to P. Rudolf a Josef Kašparovi. P. Josef Kašpar zemřel jako mladý kaplan ve Velkém Týnci. Jeho bratr P. Rudolf Kašpar (1821 - 1896) byl jedním ze zakladatelů moravské přírodovědy. Na kněze byl vysvěcen roku 1846. Působil na několika místech, od roku 1872 do roku 1887 byl farářem a děkanem v Holešově. Z jeho odborné přírodovědné práce můžeme uvést např. zajímavou studii "Bludovit neboli tak zvaná hornina silochroitová, nerosty a geologické poměry v okolí Bludova". Rudolf Kašpar to byl, kdo roku 1884 pojmenoval zajímavou horninu, která se nalézá v okolí Bludova, jako "bludovit". Je pohřben na bludovském hřbitově.

V roce, kdy byl na kněze vysvěcen P. Rudolf Kašpar, se na čp. 288 narodil P. Jan Doležel. Na kněze byl vysvěcen v Brně roku 1873, primici slavil v Bludově 10. srpna téhož roku. Jako kaplan a později farář vystřídal řadu míst, nakonec byl děkanem v Rouchovanech.

P. Alois Umlauf se narodil v Bludově roku 1872, bohosloví vystudoval v Kerku v Korutanech, kde byl také vysvěcen na kněze a kde dále působil. Primiční mši sloužil 30. září 1894 v Bludově. Až do převratu roku 1918 byl knězem v Korutanech, poté se vrátil na Moravu - byl farářem v Holici u Olomouce a poté v Luboměři u Lipníka.P. Antonín Březina

Podobný osud měl P. Antonín Březina (1881 - 1949). Narodil se 25. července 1881 na čp. 162 - jedním z jeho sourozenců byl pozdější historik obce PhDr. Jan Březina. Na kněze byl vysvěcen roku 1907. Pro neshody s tehdejším farářem P. Františkem Ermisem neslavil primici v bludovském kostele, ale u kostelíčka Božího Těla. Jako kaplan a administrátor vystřídal řadu míst v Rakousku (Orth, Hardes, Cahnov, Irschlag, Hochvolkersdorf, Vídeň - okrsek 21). Deset let byl farářem v Regelsbrünnu (1911 - 1921), v době první světové války byl také zpovědníkem na známém poutním místě v Maria Zell. Poté se vrátil na Moravu, kde byl postupně farářem v Měronicích, Paskově, Pňovicích, Zděchově, Topolanech a Rymicích. Po začátku druhé světové války byl jako vlastenecký kněz uvězněn v Brně v Kounicových kolejích. Zemřel rok po komunistickém převratu 14. února 1949 v Rymicích. Pochován je na bludovském hřbitově u hlavního kříže.

Dne 14. prosince 1893 se na čp. 17 narodil P. Karel Mansuet Ston, OFMCap (1893 - 1965). Ten ve svých devatenácti letech vstoupil do řádu menších bratří kapucínů, kde přijal své řeholní jméno Mansuet. Na kněze byl vysvěcen 16. března 1919, primici sloužil v Bludově 25. března téhož roku. Díky svému kritickému a bystrému myšlení patřil brzy mezi významné postavy kapucínského řádu. (Pro jeho v tisku publikované kritické názory na tzv. kněžskou politiku strany lidové dostal v roce 1929 církevní zákaz publikování.) V roce 1927 byl prefektem řádového internátu v Olomouci, v letech 1930 - 1944 kvardiánem (kvardián řídí konvent - řádový dům) v Sušici a posléze ve Znojmě. Od roku 1944 byl vikářem a katechetou v Kolíně, o čtyři roky později se stal kvardiánem v Rumburku. Brutální zásah státu proti řeholím v dubnu 1950 zasahuje i kapucínský řád. Kapucíni jsou stejně jako ostatní řeholníci soustředěni do několika internačních klášterů - de facto do vězení. Devatenáct kapucínů bylo umístěno v nejtvrdším z nich - v Želivu a mezi nimi i P. Mansuet Ston. Mohl se zde potkat např. s P. Oldřichem Koutným, s P. Aloisem Březinou či P. Jarolímem Adámkem. Později byl internován v Králíkách. Na svobodu byl propuštěn až v polovině padesátých let. Od té doby působil u řeholních sester ve Chlumu nad Ohří. Zemřel 15. ledna 1965, pochován je v rodinném hrobě v Bludově u hlavního kříže. Novokněz P. Jan Ston je spřízněn s oběma posledně uváděnými kněžím - P. Mansuet je jeho prastrýcem - byl bratrem jeho dědečka a P. Antonín Březina je jeho praprastrýcem - byl bratrem jeho pradědečka.

Posledním bludovským rodákem, který v Bludově poprvé vystoupal k oltáři Božímu, byl P. Alois Březina, CSsR (1905 - 1984). Narodil se 4. listopadu 1905 na čp. 95 (jeho otci a bratrovi se říkalo "Dudák"). Vstoupil do řádu redemptoristů, na kněze byl vysvěcen 29. června 1932 v Praze. Primici slavil 5. července 1932 v Bludově. Byla to poslední bludovská primiční mše svatá na několik desetiletí. Po vysvěcení působil v řádovém domě v Července, v letech 1935 - 1939 na východním Slovensku v rámci tzv. východního obřadu (řeckokatolické církve). Po vzniku Slovenského státu se vrátil do českých zemí. I jej v dubnu 1950 dostihla "Bartolomějská noc" českých klášterů a řeholníků. V následujících letech byl internován v Želivu. Po návratu na "svobodu" mu komunistická moc odmítla udělit státní souhlas k duchovnímu působení. Žil u své sestry v Zašové, kde také pracoval v zahradnictví. V roce 1968, v souvislosti s politickým oteplením, došlo k obnovení řeckokatolické církve, která je v unii s Římem. Stát mu nabídl, že mu bude udělen státní souhlas, ovšem pouze pro tuto řeckokatolickou církev, která působila jen na východním Slovensku. Touha po možnosti řádné kněžské služby byla silná, a tak P. Březina tuto nabídku přijal a vrátil se na místa svého dávného působení. Na Slovensku působil ve Stropkově a později v Brezničce, kde také 14. července 1984 zemřel. V obou těchto místech se projevil jako horlivý pastýř, který přivedl zpátky do jednoty s Římem řadu věřících, kteří byli na počátku padesátých let nuceni přestoupit k pravoslaví. Usmiřoval mnohdy zdánlivě nesmiřitelné rozdíly tak, že jej za to dokonce ocenila tamní státní orgány. Pochován je ve Stropkově.

Donedávna posledním bludovským rodákem, který se zcela zasvětil Kristu v kněžské službě, byl P. ThDr. Jarolím Adámek, CSsR (1915 - 1969). Podobně jako P. Alois Březina vstoupil do řádu redemptoristů a na kněze byl vysvěcen 29. června 1941 v Praze. Protože to bylo v období druhé světové války, kdy Bludov patřil do odtrženého sudetského území, které patřilo přímo do Říše, nebylo možné, aby mohl P. Adámek v rodné obci sloužit primiční mši svatou. Náhradou za Bludov mu tak byl domovský klášter v Července. Po vysvěcení působil v Obořišti. V červnu 1947 dostudoval doktorské studium a byl mu přiznán titul doktora teologie. Rok 1948 prožil při studiích v Římě (za jeden rok vystudoval dva ročníky), poté se vrátil zpátky do vlasti - do Obořiště. Stejně jako oba předcházející kněží byl od roku 1950 internován na řadě míst republiky - v Želivu, v Králíkách a jinde. Známým se stal především díky své velké znalosti jazyků. Proto se v posledním roce svého života podílel na ekumenickém překladu Nového zákona. V té době již byl znovu pro režim nepohodlný a tak byl zaměstnán jako údržbář objektu Domova postižených dětí v Horní Poustevně, okres Děčín, kde také 18. prosince 1969 zemřel. Je pochován v rodinném hrobě na bludovském hřbitově. Na jeho příkladu lze výstižně ukázat podstatu komunistického režimu. Řeholník je pro věrnost své řeholi a pro svou víru zbaven svobody a internován jako zločinec, vědec a velký znalec starých jazyků je zaměstnán jako údržbář. Kdo máš oči ke čtení, čti, kdo máš uši ke slyšení slyš.

Tolik ve velké zkratce osudy bludovských kněží - rodáků. Ti, kdož stihli zemřít před druhou světovou válkou, žili běžný kněžský život - ten byl kaplanem, jiný farářem a jiný zas děkanem. Tragický zlom přichází s druhou světovou válkou, kdy je uvězněn P. Antonín Březina. Další kriminál - komunistický - se mu vyhnul možná jen proto, že zemřel dříve, než přišly nejhrůznější roky. A ti, kdo "včas" nezemřeli? Směli trpět pro Pána - všichni tři žijící - P. Karel Mansuet Ston, P. Alois Březina a P. ThDr. Jarolím Adámek. Spolu s nimi ovšem i další bludovští rodáci - za všechny jmenujme řádovou sestru Helenu Amátu Chaloupkovou (1910 - 1985), představenou laického řádu sester apoštolátu sv. Františka. Všichni měli podíl na tom, že v oné hrozné době, kdy se "již zrána stmívalo" zpívala "církev svému Pánu hrdinskou píseň lásky a věrnosti".

Doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.

Zpět!
Aktualizace: 02.01.2010 (22:36)
Copyright (c) 2001 - 2019 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Jaroslav Šimek. Validní XHTML 1.0 a CSS. Běží na Apache, PHP a mySQL. Mapa stránek. Prohlášení o přístupnosti.