Bludovská fara

V roce 1997 byl zpracovateli Mgr. Drahomírem Poláchem, Karlem Čunderlem a Evou Kösslerovou proveden stavebně historický průzkum objektu fary č.p. 144 v Bludově. Průzkum sestává z historie dohledané v archivních materiálech , stavebně historické analýzy a příloh, spočívajících v mapách, plánech a fotodokumentaci a doporučení pro rekonstrukci.

O počátcích založení fary v Bludově není mnohé ujasněno. Historik Řehoř Wolny ve své práci z roku 1862 (Wolny 1862, s.150) uvádí, že bludovská fara není uvedena mezi farnostmi šumperského děkanství, které byly v roce 1350 připojeny k nově vzniklému litomyšlskému biskupství. Soupis těchto farností je uveden v listině Papeže Klementa VI. z 1.4.1351 a Bludov mezi nimi opravdu není (CDM VIII.s.47-51). Bludovský farář František Ermis ve své kronice, založené na konci 19. století, nemůže s Wolnym nesouhlasit, nicméně uvažuje o tom, že se při zakládání Bludova s farou počítat muselo: „protože lán polí, který odedávna k dotaci farního beneficia patří, jest uprostřed ostatních selských lánů a jako u ostatních statků selských hned za farou“.Tato úvaha má logické oprávnění, znamenající de facto možnost vzniku fary již počátkem 13. století, kam je založení obce při současných znalostech řazeno.

Obr. č. 1 – Dispozice 1.nadzemního podlaží před rokem 1805 – na základě inventáře z roku 1805(kresba Eva Kösslerová)
Obr. č. 1 – Dispozice 1.nadzemního podlaží před rokem 1805 – na základě
inventáře z roku 1805( kresba Eva Kösslerová).

Pokud jde o „opomenutí“ bludovské fary v papežské listině z roku 1351, PhDr. Březina(1932, s.120) v této souvislosti uvádí, že „Bludov byl tehdy již delší dobu farní vsí. Fara a kostel jeho však nepřipadly r. 1351 k nově zřízenému biskupství litomyšlskému jako většina far okolních vesnic, nýbrž zůstaly při diecézi olomoucké “.Odkazuje na Arcibiskupský archiv v Kroměříži (Dr. Breitenbacher). Toto tvrzení podporuje snad i František Palacký (1921,s.163), který uvádí, že šumperský děkanát „….téměř celý postoupen byl k biskupství litomyšlskému….“( že by s výjimkou Bludova?).

Existence bludovské fary je nejpozději v polovině 14. století více než pravděpodobná. Ostatně bylo by dost podivné, kdyby Bludov, bezesporu významné místo již z důvodu postavení hradu, neměl v té době farní kostel a další obce „menšího významu“,uvedené v papežské listině z roku 1351, farnosti již tehdy měly. Průzkum se zabývá soupisem duchovních správců od roku 1574.

Obr. č. 2 – Dispozice 1. nadzemního podlaží po roce 1821 a výstavba archivu v roce
1826( kresba Eva Kösslerová)
Obr. č. 2 – Dispozice 1. nadzemního podlaží po roce 1821 a výstavba
archivu v roce 1826( kresba Eva Kösslerová).

Zastavme se u roku 1794, kdy patronem bludovské farnosti se stává hrabě Josef Karel ze Žerotína. Využívá své pravomoci a prezentuje nového duchovního správce P. Františka Jiljí Ferdinanda Sourala. Od roku 1806 do roku 1835 se ujímá duchovní správy P. Antonín Kouřil. Období let 1835 – 1884 patří P. Josefu Němcovi, za jehož služeb získala fara dnešní podobu.

25. února 1885 byl na faru investován P. František Alois Ermis. V roce 1898 zpracoval Ermis rozsáhlý inventář farní budovy včetně přilehlých hospodářských stavení. Ermis má zásluhu i na založení matičního gymnázia v Zábřehu. Umírá 3. května 1912 a je pohřben na bludovském hřbitově.

Obr. č. 3a – Plán přestavby fary od Ignáce Richtera z 28. října 1842 (SOkAŠ, FÚB, karton č. 1)
Obr. č. 3a – Plán přestavby fary od Ignáce Richtera z 28. října 1842
(SOkAŠ, FÚB, karton č. 1).

Od 1. července 1912 se stal duchovním správcem P. Karel Dřímal, od roku 1900 byl kooperátor v Bludově. Umučen v Terezíně 5. května 1945. V letech 1945 – 1950 působí v Bludově P. Oldřich Koutný. 1. února 1951 byl olomouckoukonzistoří jmenován provisorem farnosti P. Alois Bubeník. Již k 1. únoru 1953 však odchází z důvodu nenavázání kontaktu s farníky. P. Bubeníka vystřídal P. Vladimír Seget, který zde působil do 31. července 1963.

1. srpna 1963 přišel do Bludova P. Václav Medek, 29. května 1969 se do Bludova přistěhoval nový administrátor P. Ladislav Král, který dbal na pořádek a velice vtipně glosoval ve farní kronice. Při popisu fary uvádí :“… a u branky je přeražený cementový sloupek. Zrovna ten, co drží bránku. Kdo otevře bránku, svalí sloupek a s ním kus plota, protože to babské podvazování sloupku smotanými, stejně už shnilými hadýrkami pomáhá jak domluvit hluchému“… Po odchodu P. Krále vykonávali od 1. prosince 1976 duchovní správu bludovské farnosti šumperský děkan a kaplan. Fara byla na čtvrt roku uzavřena. Teprve 1. dubna 1977 přichází do Bludova P. Florián Oral, zřejmě od července 1984 působil v Bludově administrátor P. Vojtěch Žarnovický, který záhy umírá. Po jeho smrti je na krátkou dobu farnost spravována opět ze Šumperka a od počátku roku 1986 postřelmovským administrátorem P. Josefem Lamborem. Z důvodu nedostatku kněží se v říjnu 1986 duchovní správy ujal tehdejší vícerektor kněžského semináře a odborný asistent pedagogiky a katechetiky na teologické fakultě v Litoměřicích ThDr. Hynek Wiesner. Ačkoliv se jednalo o provizorium, zůstal tento stav zachován dodnes.

Obr. č. 3b – Plán přestavby fary od Ignáce Richtera z 28. října 1842 (SOkAŠ, FÚB, karton č. 1)
Obr. č. 3b – Plán přestavby fary od Ignáce Richtera z 28. října 1842
(SOkAŠ, FÚB, karton č. 1).

Po předchozí části se zabývejme stavebním vývojem objektu fary a přilehlých pozemků. Vycházíme z domněnky , že budova fary vždy stála na stávajícím místě, objekt byl původně nepochybně dřevěný. První přímá zmínka o faře pochází z roku 1614, kdy je konstatován její špatný stav. V roce 1629 byla fara pustá a prázdná, vyloupená soldateskou.

V 1. pol. 17. století, přesněji v roce 1633, dochází na základě dochovaných archiválií patrně k většímu stavebnímu zásahu, ne-li k výstavbě objektu nového.V roce 1682 je uváděn první bližší popis dispozice objektu, kdy je jmenována jedna místnost pro faráře, jedna pro domácí a dovětek, že není kam ustájet koně, z čehož vyplývá, že hospodářské zázemí bylo nevelké. Chybí zmínka o sklepě, ten však v danou chvíli nebyl rozhodující, patrně proto ani nebyl uváděn. Se sklepem v této době je již možné počítat. Podle prováděných sond jsou patrny jednotlivé stavební fáze.

Obr. č. 3c – Plán přestavby fary od Ignáce Richtera z 28. října 1842 (SOkAŠ, FÚB, karton č. 1)
Obr. č. 3c – Plán přestavby fary od Ignáce Richtera z 28. října 1842
(SOkAŠ, FÚB, karton č. 1).

V období let 1688 – 1709 je doložena oprava zchátralé fary, současně také dochází s největší pravděpodobností k rozšíření objektu. Napovídá tomu fakt, že již od 30. let 18. století byli bludovskému faráři přiděleni dva kooperátoři, kteří museli být nepochybně ubytováni na faře, tudíž měli svoji místnost. Na Glaubitzově mapě z roku 1741 vidíme rozsah objektu, který je zastavěnou plochou znázorněn jako jeden z největších. Zhruba po dalších 60. letech, tedy v roce 1764, je pokládán stav farního objektu za špatný. Při této opravě je zmiňována přestavba ze dřeva, znamená to tedy, že část objektu je v této době dřevěná, část je ale kamenná. V inventáři z roku 1805 je připsán dodatek „..klenutí přijde strhnout“.Při přestavbě fary z roku 1764 se neuvádí oprava zděné části, posuňme tedy výstavbu západní části objektu ještě hlouběji, před rok 1709.

K celkové přestavbě přízemí ze dřevěného na zděné dochází patrně kolem roku 1821. V inventáři z roku 1805 je uváděno, že část přízemí a druhé nadzemní podlaží, je dřevěné. V Richterových plánech, zachycujících stav objektu před rokem 1842, je patrné, že přízemí je již celé zděné. Zde se nabízí časové vymezení přestavby na dům zděný mezi léty 1805 – 1842. V archivních záznamech je přestavba zmíněna v roce 1821. Bližší rozsah oprav není specifikován, nutně muselo jít o zmiňovanou přestavbu. Druhé nadzemní podlaží zůstává i po této přestavbě dřevěné. V roce 1826 je zmiňováno vybudování archivu na faře.

Obr. č. 4 – Pohled na část Bludova z věže kostela před rokem 1964
Obr. č. 4 – Pohled na část Bludova z věže kostela před rokem 1964.

Dnešní podobu získala fara na základě dochované projektové dokumentace tesařského mistra Ignaze Richtera z roku 1842, která věrohodně vypovídá o dispozičních změnách přestavby. Z práce Karla Dytrta: Bludov – informační spisek pro návštěvníky Severní Moravy, r. 1937, se dozvídáme o faře následující: ...po levé straně silnice jest jednopatrová farní budova. Prvé její patro bývalo dřevěné. V něm by býval farář Němec uhořel, proto byla dřevěná část budovy r. 1845 stržena a přestavěna...“. Poslední větší stavební akcí na objektu byla v roce 1897 přístavba sociálního zařízení, dispozičně osazena do středu západního průčelí. Poté byly na objektu prováděny pouze udržovací práce. Od roku 1985 je fara neobydlena.

Prameny a literatura:
  • ZA v Opavě, pracoviště Janovice, fond Vs Bludov
  • SOAr Šumperk, Bludov, Školní kronika 1877-1907/8, i.č.4
  • SOAr v Šumperku, fond archiv obce Bludov
  • SOAr v Šumperku, Bludov, Kronika školní od školního roku 1908-09. i.č.5
  • Březina ,J. Paměti obce Bludova, Bludov 1927
  • Spurný, Fr. a kol., Bludov dříve a nyní, Bludov 1979
  • Dytrt, K. Bludov, Informační spisek pro návštěvníky Severní Moravy, 1937.

Článek z roku 2006

Eva Kösslerová

Zpět!
Aktualizace: 21.03.2010 (20:18)
Copyright (c) 2001 - 2018 Obec Bludov. Stránky vytvořil a spravuje Jaroslav Šimek. Validní XHTML 1.0 a CSS. Běží na Apache, PHP a mySQL. Mapa stránek. Prohlášení o přístupnosti.